Narodila jsem se do skromných poměrů na podzim roku 1991. Mí rodiče mě nikdy nikam netlačili, za což jsem jim na jednu stranu vděčná, na druhou stranu jsem možná mohla být jinde. Kdoví? Nevěřím na „co by, kdyby“. Nakonec jsem vyrostla v člověka s velkou vnitřní touhou – žít vědomý život, nespokojit se s málem, poznat sama sebe, vidět svět, učit se z chyb – a to je nikdy nekončící proces.
Mým největším nepřítelem je čas. Čas je něco, co kolem mě poletuje a já nejsem schopna to uchopit a plně vnímat. Jen mi občas dá facku a já si řeknu: „Cože? To bylo už před 8 lety!?“ Čas je tou nejspravedlivější mírou, protože všem odměřuje stejně. Nikdy se nezastaví, a to mě děsí a zároveň žene kupředu. Nechci stát a čekat a jednou se probudit a říct si: „Cože? To bylo už před 20 lety!? A co jsem mezitím zažila? Kdy jsem si splnila jediný sen?“
Má cesta životem nesledovala ambice mých rodičů, nakonec se vychýlila i ze svých dětských snů (nestala jsem se chovatelkou koní!). Poslední měsíce se snažím o nějakou sebereflexi. Nebát se zkoušet nové věci (třeba sama cestovat na neznámá místa) a zlepšovat se v těch, co už dělám léta (kreslení a malování).
V roce 2014 jsem sekla s bohemistikou, kam jsem si v podstatě chodila povídat o knížkách a čerpat inspiraci na další četbu. Od roku 2015 pracuji v online marketingu. Aktuálně se učím kódovat a snažím se přijít na kloub webů.
Blog Ti, kdo běží kolem vznikl na popud mé dlouholeté touhy psát, která ale vždycky ztroskotala na mé morálce se tomu věnovat pravidelně. Tak jsem si jednu krásnou neděli koupila doménu, pohrabala se v šabloně a pustila to do světa. Je to mé pískoviště, na kterém si hraji s HTML, CSS, daty v Analytics, SEO a slovními obraty.
V červnu 2020 jsem blog migrovala z Bloggera na WordPress
21. června 2020