Sokołowsko: okruh na Waligóru a k ruinám hradu Radosno

4 min čtení

Pohoří

Javoří hory (Góry Suche)

Délka

9 km

Převýšení

490 m

Doba

3 hod. chůze

Nocleh

–

Obtížnost

Lehká až střední

Sokołowsku se přezdívá Slezský Davos. Leží v Polsku, těsně za českou hranicí, nedaleko Broumova a Teplic nad Metují. V údolí mezi kopci fouká čistý vzduch a podle toho se mu tak říká. Dříve se jmenovalo Görbersdorf a vzniklo tu sanatorium pro lidi s plicními nemocemi.

Když jsem tu byla, mohla jsem se v sanatoriu Grunwald projít až nahoru a v létě se tu promítalo. Sokołowsko má s filmem dlouhou spojitost: každé léto se tu koná festival Hommage à Kieślowski, který pořádá Fundacja In Situ. V roce 2026 měl 15. ročník a konal se 27.–30. srpna.

Dnes je také dějištěm románu Olgy Tokarczuk Empuzjon (2022), který se odehrává v sanatoriu v roce 1913, a který sama autorka označila za odkaz na Mannův Kouzelný vrch. Do Sokołowska jsem jezdila opakovaně a tohle je jedna z nejhezčích tras, kterou jsem tam šla: okruh na Waligóru a k ruinám hradu Radosno.

Od sanatoria Grunwald k pravoslavné církvi

Trasa začíná v centru Sokołowska u bývalého sanatoria Grunwald. Odtud jdu ulicí Parkovou a asi po 600 metrech leží pravoslavná církev svatého archanděla Michala. Je to historická farnost polské autokefální pravoslavné církve, postavená v letech 1900 až 1901 pro lázeňské hosty. Dnes slouží věřícím ze Sokołowska a polsko-českého regionu i turistům. Otevřeno by mělo být od rána do soumraku a na vyžádání.

Sanatorium Grunwald

Zámeček Friedenstein

Za církví se trasa napojí na modrou turistickou značku, která vede na vrchol Suchawy. Po dalších asi 600 metrech leží zámeček Friedenstein. Na přelomu 19. a 20. století sloužil jako úkryt pro pacienty na procházce po horských stezkách v rámci léčebné terapie.

Zámeček Friedenstein

Włostowa, Kostrzyna a Suchawa

Modrá značka pokračuje na vrchol Włostowa (903 m), pak na Kostrzynu (905 m) a nakonec na Suchawu (928 m). Ze Suchawy jde cesta po mírném sestupu do sedla, na rozcestí pod Waligórou.

Je tu přístřešek, moc pěkná dřevěná chatka kulatého tvaru. Podle toho, co mi tehdy vyprávěli místní, jsou chatky v okolí postavené podle norského vzoru.

Kostrzyna
Suchawa

Waligóra a polévka v Andrzejówce

Na rozcestí jsem se napojila na žlutou a pokračovala na vrchol Waligóry (933 m). Je to nejvyšší bod téhle výpravy a zároveň nejvyšší vrchol Javořích hor (Góry Suche) ve středních Sudetech. Je to oblíbený cíl pěších výletů, hlavně proto, že je blízko Przełęcz Trzech Dolin s parkovištěm a chatou Andrzejówka s restaurací, kde jsem si dala polévku na zahřátí.

Ruiny hradu Radosno

Z Andrzejówky jsem pokračovala po černé a žluté k ruinám hradu Radosno (německy Freudenberg). S hradem se pojí i Karel IV., který ho roku 1356 udělil v léno. Roku 1497 byl hrad dobyt a zbořen a od té doby je z něj zřícenina. Zbývá z něj dolní část válcové věže vysoká asi 12 metrů. Pozdní podzim je na tohle místo jako stvořený a dělá tady magickou atmosféru, která krásně zhmotňuje román Olgy Tokarczuk. Radosno postupně chátrá a hrozí tu pád kamenů, takže si dávejte pozor.

Radosno

Zpátky do Sokołowska

Od hradu jsem se vrátila zpátky do centra Sokołowska. Po výletu stojí za to zastavit se v příjemné kavárničce Kawiarenka Smaków.

Praktické info

Doprava

Já jsem na tuhle výpravu jela autem. Bez auta jezdí do Sokołowska bus z Mieroszówa (linka Mieroszów – Wałbrzych), kam se z Meziměstí dostanete v létě vlakem – ale do konce roku 2027 má linka pauzu. Další možností je jet z Trutnova do Wałbrzychu, odkud jede cca 20 min bus.

Se psem

Trasa je schůdná s pejskem.

Přespání

Přístřešek pod Waligórou je pěkné místo na zastavení. V polských lesích je ale bivakování možné jen na místech určených polesím (program Zanocuj w lesie), takže si předem zjistěte aktuální pravidla na czaswlas.pl.

Značení a mapy

Okolí je bohatě značené.

Na co si dát pozor

U ruin Radosna hrozí pád kamenů a poslední kousek vede po svahu. V zimě si ověřte autobusové a vlakové spoje.

Informace platné k 11/2024

Vendula Bezáková

Po horách chodím nejčastěji sama, se spacákem v batohu a občas i v noci. Píšu o trasách, které jsem reálně prošla, o bivakování a místech, která mi vzala dech – doslova i obrazně.