Na skok do Polska: Národní park Stolové hory

Stolové hory Polsko

Pojďme dnes na jedno místo, které se mi zalíbilo. Polské Stolové hory jsou od roku 1993 národním parkem (Park narodowy Gór Stolowych). Místní ploché skalní útvary vznikly v moři a před asi 100 miliony lety vystoupily na území středosudetské pánve.

V padesátých letech tu vznikly tři přírodní rezervace:

  • Bludné skály (Błędne Skały),
  • Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) a
  • Batorowské rašeliniště (Torfowisko Batorowskie).

Pásmo Stolových hor se táhne od údolí řeky Dušnická Bystřice (Bystrzyca Dusznicka) až po města Mieroszów a Krzeszów.

Skały Puchacza

Na tento krátký výlet se s přítelem vydáváme v zimě a čeká nás pohodových cca 8,5 kilometru i se závěrečnou zacházkou k Fortu Karola. Ale nepředbíhejme. 🙂

Přijíždíme od polského Karłowa po takzvané Silnici sta zatáček a parkujeme v Lisie Przełęczi. Sbíhají se zde tři turistické značky: modrá, žlutá a zelená. Vydáváme se po modré a do 15 minut jsme na vrcholku kopce jménem Narożnik, který má 849 m n. m. Vidíme odsud na již zmíněnou Hejšovinu, která je nejvyšším bodem Stolových hor.

Na tomto místě se v roce 1997 stala dosud neobjasněná vražda dvou mladých turistů, kteří byli zastřeleni. Incident dodnes připomíná pamětní deska a dva kříže.

Pokračujeme dále po modré značce kolem skal. Sníh je namrzlý a je potřeba jít opatrně. Když nedáváte pozor, snadno vám podklouzne noha a sedíte zadkem na zemi. 🙂

Dalším vrcholkem je Kopa Śmierci, německy Totenkopf, jejíž skály na jihozápadním svahu jsou využívání pro lezení.

Po 3,5 kilometrech přicházíme k dechberoucí vyhlídce na Skałach Puchacza (Výří skály). V 19. století se zde těžil pískovec. Je jasno a my vidíme pohoří Orlických hor. Při chůzi kolem okraje skály buďte opatrní. Vyhlídka láká, ale není zde žádné zábradlí.

 

Na rozcestníku odbočujeme vlevo a napojujeme se na zelenou turistickou značku. V těchto místech se nachází rašeliniště, v zimním období spící pod sněhovou pokrývkou. Na dřevěné lávce leží zamrzlá sněhová vrstva. Kráčí se po ní nesnadno, ale jde to.

 

Pokračujeme kolem Bílých skal a míjíme skalní útvary. Podle mapy zjišťuji, že mají i své názvy: Zelená dáma, Zelený král, Zlý, Močál… V některých místech chce překonávaní zamrzlých skal trochu šikovnosti, pomáhají nám ale řetězy a schůdky, a pokud takovou trasu zvládne takové jelito, jako jsem já, budete v pohodě. 🙂

Jsme zpátky u auta, ale než nastoupíme, pokračujeme přes cestu do kopce ke Karlově pevnůstce (Fort Karola). Byl postavena v roce 1790 mezi skalami na vrcholu kopce Ptak na rozkaz pruského krále Bedřicha Viléma II. a pojmenována byla na počest císaře Karla VI. Úkolem pevnůstky bylo střežit na bývalé prusko-rakouské hranici cestu do města Kudowa-Zdrój. Pevnůstka dokončena nebyla a už v 19. století byla opuštěna. Dochovaly se zbytky zdí a vstupní brány. Původní jsou i schody vysekané do skály, které vedou na vyhlídku.

My si zde dáváme svačinu a teplý čaj, pokračujeme kousek po zelené a zpátky se vracíme z kopce po žluté značce. Nasedáme do auta a po Silnici sta zatáček zase jedeme zpátky…

Jestli se budete nacházet někde poblíž, určitě Stolové hory navštivte. Je tady hodně k vidění a obzvlášť v zimě mají místní skály kouzlo. 😉

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek