Hodně mi chyběla noční turistika. Loni jsem žádnou nepodnikla, a když mi začaly vyskakovat na Facebooku vzpomínky z nočních výstupů v Jeseníkách, sbalila jsem se jeden páteční podvečer a jela vlakem do Králík.
Vendula Bezáková
Vendula Bezáková
Theme: razia by ashathemes.
Hodně mi chyběla noční turistika. Loni jsem žádnou nepodnikla, a když mi začaly vyskakovat na Facebooku vzpomínky z nočních výstupů v Jeseníkách, sbalila jsem se jeden páteční podvečer a jela vlakem do Králík.
Hory mají zázračnou léčivou moc. Když napíšu, že na tomhle treku jsem něco ze sebe nechala a něco tam naopak našla, bude to znít tajemně a “ezo”, ale tak nějak to v Rychlebech se mnou bylo. 🙂 Původně jsem chtěla vyrazit v pondělí. V sobotu jsem ještě na otočku jela k rodičům, protože měl tatík.
Před několika lety sdílela moje kamarádka na Instagram fotky z nočního výstupu na Sněžku. Fascinovalo mě to. Velice jsem to obdivovala. Tehdy jsem nevěděla, že o pár let později budu na Sněžku za tmy směřovat taky.
Jednu sobotu jsem se vžila do kůže majitelů psů-turistů. Vzala jsem Čendu, psa mých spolubydlících, na víkend k rodičům a naplánovala výšlap na Lysou horu. Ale ouha…
Dlouhá chůze o samotě nás dokáže zavést na zajímavá místa našich myslí. Věděl to Thoreau, věděl to Nietzsche. Když chodíme vědomě, časem si všimneme ťukání určitých myšlenek. Později je možná dokážeme i uchopit a pracovat s nimi. Kapitolou sama o sobě je chůze v noci. Když je tma a vše kolem spí. Co mi na nočních horách učarovalo?
Neměla jsem moc zkušeností s horskými výšlapy, neměla jsem na sobě žádné termoprádlo, v botě jsem naopak měla díru a k výstupu na Šerák jsem si vybrala nejstrmější cestu.
Noci o samotě v horách jsem se hodně bála. Ležela jsem a viděla, jak na větev dosedá kukačka a kuká. Udělala jsem na ni pár “ku-ku” a ona zmlkla. Zkusila jsem to znova. Nic. Takže spojení s přírodou neproběhlo.