Hodně mi chyběla noční turistika. Loni jsem žádnou nepodnikla, a když mi začaly vyskakovat na Facebooku vzpomínky z nočních výstupů v Jeseníkách, sbalila jsem se jeden páteční podvečer a jela vlakem do Králík.

Noci o samotě v horách jsem se hodně bála. Ležela jsem a viděla, jak na větev dosedá kukačka a kuká. Udělala jsem na ni pár “ku-ku” a ona zmlkla. Zkusila jsem to znova. Nic. Takže spojení s přírodou neproběhlo.

Naplánovala jsem si dvoudenní přechod Králického Sněžníku. Nikdy nebyl lepší čas. Měla jsem nachozené kilometry, měla jsem několik variant přespání, měla jsem spacák, svačinku, mapu, na nic a nikoho jsem nespoléhala, byla jsem připravena.