Jednoho krásného dne na přelomu jara a léta 2019 jsem se omylem stala akvaristkou. Do tohoto příběhu bych se nerada více zavrtávala. Spolubydlící tehdá přišla k bettě. Byla v pidiakvárku s jedním kořenem a jednou kytkou. Umřela. Každopádně v motivaci dostat rybu z 3litrové zavařovačky jsem začala rychle studovat a konzultovat problematiku rybochovectví. Nestihla jsem to, ale řekla jsem si, že když už mám koupené akvárium…


Tak jsem si v červenci pořídila rybku od brněnské chovatelky. Zase bojovnici, respektive bojovníka. Je bezva, má své zvyky a tak. Řekněme si možná něco málo o tom, jak bettu nevystresovat k smrti.

Takže kolem chovu těchto rybiček je spousta mýtů a polopravd. To je to menší zlo. To větší zlo je, že jsou lidé, co nejsou ochotni se vzdělat, takže chovají ubohou rybu v malé kulaté nádrži bez filtrace a živých rostlin. Ona přece nevypadá, že by jí něco chybělo.

Ryba není dekorace

Pamatuji si své zděšení, když jsem s kolegou-akvaristou probírala, co musím koupit. Samotné akvárko je jen začátek. Špička ledovce. Pak máte filtr. Topítko. Světlo. Substrát. Ty správné rostliny. A to nejhorší ‒ chemie v akváriu. Akvárium je malý svět, kde musí fungovat určité zákonitosti, jinak se trápíte s řasou nebo mrtvýma rybama.

Akvárium

Takže z 3litrové slepené sklenice se mi vyklubala 30l nádrž. Koupila jsem už hotový set: nádrž s krycím sklem, filtrem, topítkem a světlem od Aquael. Přibližně po čtvrt roce mi bylo líto, že není větší, ale k tomu prý brzy dospěje více akvaristů.

Rostliny

Substrát jsem vybrala jílový značky Unisoil. Několikrát jsem ho musela proprat, aby nekalil vodu. Z několika druhů rostlinek se mi nejvíce uchytily kryptokoryny, rotaly a microsorium. Kryptokoryny rostou v hustých trsech, jsou nízké s velkými listy. Rotaly se mi vytahují za světlem a na koncích červenají. Microsorium se přivazuje, mám jej na kořeni a kamení a jsou to dlouhé listy, mezi kterými se betta skrývá. Betty mají obecně ráda zarostlá akvárka. Mezi rostlinami se skrývají a na listech i odpočívají. Všechny kytky jsem objednala na webu INVITAL. Pak jsem udělala obrovskou botu, když jsem si koupila jednu jedinou plovoucí rostlinku na burze ‒ byl v ní pidi šneček, nešel vidět. Za 3 týdny jsem ho objevila v akváriu. Dala jsem mu šanci a ano ‒ už měsíc vytahuju jednoho šneka po druhém. Se šnekama je vůbec sranda, rozepíšu se o nich možná zase jindy.

Kyslík

Není potřeba řešit vzduchování. Bojovnice se částečně nadechují nad hladinou, proto je potřeba mít na nádrži sklo, aby nevdechovaly studený vzduch. Nastydl by jim labyrint, nadechovací orgán. Dobrý je ale filtr, který zachytává nečistoty, a který nahoře trochu čeří vodu. Velký proud bettu vyčerpává, není to moc dobrý plavec. Existují samozřejmě borci s low-tech akvárii, kde jen dolívají odpar. Tady už ale člověk asi musí víc rozumět procesům, které uvnitř probíhají.

Topítko je nutnost. Zejména u mě v podkroví je přes zimu chladněji. Topítko udržuje vodu na 26‒27 °C. Naopak v létě jsem někdy krycí sklo sundávala, protože se voda dostávala pomalu k 30 °C.

V akvárku mám pak ještě kořen, kameny a teploměr. A pak taky rybu.

Ryba jménem Ryba

Za rybičku jsem neměla problém zaplatit. Stála mě 200 Kč. Viděla jsem, kde vyrostla, že to není žádný nemocný bídáček ze zverimexu. Vezla jsem ho domů tramvají a před vpuštěním do nádrže jsem ho půl hodiny aklimatizovala, aby nezažil teplotní šok.

Podnadpis není nadsázka. Tak dlouho jsem vymýšlela jméno pro rybu, až jsem uznala, že mě prostě nic skvělého nenapadá, a nechala mu jméno Ryba. Ten Ryba ‒ je to samec.

Na Rybovi je zajímavé, jak se mění. Když jsem ho přivezla, měl modré tělo, ocasní ploutev s modrými pruhy a spodní ploutev měla černý pruh. Dnes má tmavší tělo, spodní ploutev je úplně červená a na ocasní zbylo pár malých a tenkých modrých proužků.

Pořád je to ten stejný Ryba

Šnek jménem… Šnek

Někdy v srpnu jsem k němu pořídila šneka jménem Šnek. Je to ampulárie (měchýřovka). Není to hermafrodit, takže v jednom kuse se nemnoží geometrickou řadou, tudíž je neškodný a navíc nádherný a zajímavý. Ryba do něj první dny ďobal a ukazoval mu, kdo je pánem akvárka. Šnek ale zalezl do ulity, a když byl čistý vzduch, zase si vesele jezdil po skle a baštil nečistoty. Postupně dorostl a s Rybou se sžili. Občas Šnekovi napichuju na špejli okurek nebo mrkev. Šnek je extrémně fotogenický! Když se ho ale snažím vyfotit, leze mi do záběru Ryba a natřásá se mi tam.

Tak bych závěrem řekla, že akvárko je super relax a hrozně ráda na něj koukám a dělá mi radost, ale taky to je obrovská zodpovědnost. Je možné odjet třeba na 5 dní a nechat rybu bez krmení nebo pořídit automatické krmítko. I ta „blbá rybička“ ale nakonec potřebuje pořádné podmínky pro život, a pokud nejste schopni či ochotni jí je poskytnout, radši si kupte plyšovou. Tu mám mimochodem taky.