Valšovická jezírka a Maleník

Vezmu vás dnes na menší výlet okolím mého rodného města: do Hranic. Moje cesta začala na Zbrašově, kam jsem dojela MHD. Dobře se sem dá ale dostat i z vlakové stanice v Teplicích nad Bečvou, projít přes lázně, koupit si oplatek a načerpat si vodu z pramene nebo navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Ze Zbrašova do Mariánského údolí

Z autobusu se napojím na žlutou turistickou značku a dojdu k rozcestníku Mariánské údolí, kde odbočuji vpravo a jdu přes louku směrem k lesu. Cestou lemuji říčku Krkavec, kterou na několika místech přeskakuji a překonávám popadané můstky. Jinak je to procházka krásná. Přes noc napadla tenká vrstva sněhu a nikdo tady není. Jdu jen ve stopě jednoho cyklisty a tiše obdivuji jeho odhodlání v této zimě vyrazit do terénu. Krajina je jako pocukrovaná a na malý okamžik vysvitne i slunce, které ještě stihnu zachytit na fotce. Pak už se neukáže. Mírně mrholí, ale je mi fajn.

Trasu mi po 2 km protne silnice a 300 m jdu po ní. Naštěstí zde není tak velký provoz. Každopádně mohla by se tady vymyslet příjemnější alternativa. Pak zelená značka pokračuje vpravo lesíkem a po pár krocích vidím první z Valšovických jezírek. Jsou celkem tři. U největšího se nachází altánek. S napůl zamrzlou temnou vodní plochou, spadaným listím a sněhovým popraškem na mě místo působí tajemně a magicky. Poprvé jsem tady byla v roce 2017 s kamarádkou. Tohle místo mě nadchlo a jeho kouzlo zůstalo takové, jaké si ho pamatuji.

Kolem jezírek vede i Naučná stezka Valšovice, která začíná u budovy školního polesí ve Valšovicích. Je okružní a má 2,6 km. Narazíte na ní na 12 informačních cedulí o životě v polesí.

Další pokračování po zelené je chvílemi váhavé kvůli pokáceným stromům a chybějícím záchytným bodům v podobě značek na stromech. Ale nakonec dojdu na rozcestník Nad jezírky a pokračuji dál po červené, která se nazývá Helfštýnská cesta – skutečně po ní dojdete na hrad Helfštýn. Já ale jdu k rozcestníku u Maleníku, kde si v přístřešku dám horký čaj z termosky. Dělám zápis do vrcholové knihy a odbočuji na žlutou.

Sestup lesní cestou Gabrielkou

Moc dobře to tady znám, proto jsem zvědavá, jak bude vypadat sestup v tomto počasí. Musím sejít na lesní cestu Gabrielku. Před několika lety jsem tudy táhla kolo, to byla sranda. Tentokrát mě čeká jen klouzavé listí a jde to docela hladce. Až na poslední část, kde se nemám jak zachytit a ne úplně elegantně na všech čtyřech přistávám na pěšině.

Modrá značka mě zavede až do Hranic, není se kde ztratit. Cesta tudy je příjemná. Potkávám jen běžkyni se psem a nakonec sestupuji z modré dřív a nechávám za sebou zamlžený les.

Tip od místní na závěr

MHD v Hranicích jezdí zdarma, takže z nádraží nebo zpět se dostaneš snadno. Pokud se ti po cestě bude hodit pauza, zastav se v Pohostinství Na Střelnici. Mají otevřeno celoročně, v létě se tu osvěžíš a v zimě zahřeješ polívkou – ověř si radši otevírací dobu na Facebooku.